čaroděj

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *čarodějь. By surface analysis, čáry +‎ -o- +‎ dít

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈt͡ʃaroɟɛj]

Noun

čaroděj m anim (feminine čarodějka, čarodějnice)

  1. wizard, sorcerer

Declension
Declension of čaroděj (soft masculine animate)
singular plural
nominative čaroděj čarodějové
genitive čaroděje čarodějů
dative čarodějovi, čaroději čarodějům
accusative čaroděje čaroděje
vocative čaroději čarodějové
locative čarodějovi, čaroději čarodějích
instrumental čarodějem čaroději

Derived terms

See also

Further reading
  • čaroděj in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • čaroděj in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • čaroděj in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.