hostitel

From hostit (“to host”) +‎ -tel.

• IPA^(key): [ˈɦoscɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: ho‧s‧ti‧tel

hostitel m anim (feminine hostitelka, related adjective hostitelský)

1. host (person who allows a guest, particularly into the host’s home)

   Antonym: host (“guest”)

2. (biology) host (cell or organism hosting a parasite)

   Antonyms: cizopasník, parazit

3. (computing) host (computer in a network)

Lua error in Module:utilities at line 142: attempt to perform arithmetic on local 'h' (a nil value)

• hostitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hostitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hostitel in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• hostitel in Internetová jazyková příručka