vyslyšet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vyslyšěti. By surface analysis, vy- +‎ slyšet.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈvɪslɪʃɛt]

Verb

vyslyšet pf (imperfective vyslýchat)

to grant, to answer
Jeho prosby zůstaly nevyslyšeny.
His pleas went unheard.
to hear out

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyslyšet, vyslyšeti	Active adjective	vyslyševší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyslyším	vyslyšíme	—	vyslyšme
2nd person	vyslyšíš	vyslyšíte	vyslyš	vyslyšte
3rd person	vyslyší	vyslyší	—	—

The verb vyslyšet does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyslyšel	vyslyšeli	vyslyšen	vyslyšeni
masculine inanimate	vyslyšel	vyslyšely	vyslyšen	vyslyšeny
feminine	vyslyšela	vyslyšely	vyslyšena	vyslyšeny
neuter	vyslyšelo	vyslyšela	vyslyšeno	vyslyšena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyslyšev
feminine + neuter singular	—	vyslyševši
plural	—	vyslyševše

Further reading

vyslyšeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
vyslyšeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
vyslyšet in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.